První kapitola čehosi nového

Krásné odpoledne všem, kteří jste z jakéhokoli důvodu zabrousili na tento začínající blog a rozhodli se si tady i něco přečíst.
Vítám Vás!

Asi po roce jsem se rozhodla se opět vrátit do blogového světa. Před něčím, co se zdá jako věčnost, jsem opustila svůj blog. Bylo to hlavně z nedostatku času, stěhovala jsem se do Prahy, začínala studium na vysoké škole, prostě toho bylo moc a na blog už nezbýval čas... Ale co si budeme povídat, ta inspirace k psaní taky chyběla, z puberty už jsem vyrostla, a už jsem mi prostě nechtělo psát o každém kroku kdejaké celebrity, člena jakéhosi populární boybandu nebo bůh ví koho, stylem 'napíšu tady nějaké dvě pseudo věty a naházím k tomu deset obrázků, kde se hezky usmívá, nebo mrká na fanynky'. Tohle období už je (doufám) za mnou. Pubertou jsem prošla, snad úspěšně. A mám zase chuť někde ventilovat své myšlenky. To, jestli je někdo bude číst, už je věc druhá, ale kdo nic nezkusí, nic nezíská.

Dlouho jsem přemýšlela, jak a kde tento 'projekt' začít. (Na to nazývat tohle cosi blogem je ještě, myslím, brzy.) Rozhodovala jsem se, jakou platformu zvolím. Jediné, čím jsem si byla jistá, bylo to, že na blog.cz už se vracet nechci. Po zkušenostech, které jsem tam během svého 4letého pobytu nasbírala, jsem věděla, že to není ta správná volba. Hledala jsem něco trochu více seriózního. A tím se nikterak nechci dotknout těch několika skvělých blogerů, kteří na blog.cz fungují léta a jejichž blogy stále pravidelně navštěvuji, protože v každém svém článku mají stále co sdělit. Každopádně, u mě nakonec nad WordPressem zvítězil právě google se svým bloggerem a tak jsem tady.

Dalším mým dilematem bylo, zda budu blogovat v angličtině, nebo zůstanu u jednoduší, ale poněkud omezující češtiny. Pak jsem si vzpomněla na to, co často říká můj otec: "Mluv tak, jak ti zobák narostl!". A bylo jasno. Konec konců, říká se přeci, že je třeba nejdříve se naučit chodit, než začnete běhat. A tak začínám se svým mateřským jazykem a jakousi vizí, že třeba v budoucnu bych plynule přešla na angličtinu.

Léto je za rohem, času na psaní bych měla mít dostatek. Nějakou inspiraci mám v hlavě taky uloženou. Tak třeba se mi povede sem napsat i něco alespoň trochu hodnotného a smysluplného.

Dnes je pátek a mě čeká cesta do Plzně na návštěvu k rodičům, kde asi strávím víkend nad učením, protože mám příští týden hned dvě zkoušky. Ale jelikož toho poslední dobou moc nenaspím, je možné, že si v noci sednu k počítači a třeba i něco napíšu. A když to něco bude dobré, pravděpodobně se to objeví tady na blogu.

Mějte krásný den a užívejte si sluníčko.
(To zní, jak kdybych byla na drogách! Ale nejsem. Vážně!)

PS pro ty z Vás, kteří četli až do konce a pustili si video: Pokud jste si písničku zamilovali hned při prvním poslechu (vítejte v klubu), určitě se na tenhle blog v budoucnu vraťte, bude tady na Vás čekat hodně věcí o téhle skupině talentovaných zpěváků z Irska - Celtic Thunder. (Fanoušci po celém světě si nechají říkat "Thunderheads", proto ten název blogu, kdyby Vás to zajímalo.)