sobota 30. května 2015

Naděje na duhovou budoucnost

Přeji všem krásnou sobotu.
I když počasí nám tady v Plzni moc nepřeje.

Dovolte mi, abych napsala pár vět o něčem momentálně hodně aktuálním. Určitě se Vám tahle zpráva nevyhnula. I tady u nás, v naší malé zemi, se o tom hodně mluvilo. A pokud jste alespoň trochu aktivní na internetu a sociálních sítích, určitě Vám neušly věci jako: #HometoVote #VoteYes #Equality #Ireland

Jak už jsem se krátce zmínila v minulém článku, patřím mezi Thunderheads, aka fanoušky irské skupiny Celtic Thunder. Nepatřím mezi ně dlouho, ale já se odjakživa řídím zásadou, "když něco děláš, dělej to pořádně", takže jsem do světa jejich hudby skočila naplno (ale o tom zase jindy). Každopádně to s sebou přineslo jednu velkou výhodu. A to že jsem z různých zdrojů měla tak trochu inside-look na referendum, které se minulý pátek konalo právě v Irsku. Irové pomocí referenda hlasovali o zrovnoprávnění manželství lidí stejného pohlaví. (Což byla věc, kterou bych rozhodně sledovala, i kdybych neposlouchala CT.) Ať už to byl Paul Byrom na instagramu (to hlavně), nebo Ryan Kelly na twitteru, měla jsem o tom, jak to v Irsku probíhá, celkem dobré a aktuální informace. A stejně jako spousta lidí z celého světa jsem se zatajeným dechem držela palce a modlila se, aby irský lid rozhodl správně. A také že ano! Irsko nezklamalo. Ryan Kelly sdílel na svém twitteru obrázek duhy s krátkou zprávou o tom, že nikdy nebyl na svou zemi pyšnější a že přeci láska je láska. Tak to má ale naprostou pravdu. Samozřejmě.
Ke gratulacím Irsku se pak na sociálních sítích připojilo spoustu známých i neznámých osobností. S těch známých jmenujme třeba: Graham Norton, J. K. Rowling, Stephen Fry nebo představitel Gandalfa Ian McKellen.
Irsko se tak minulý víkend stalo první zemí světa, která tuto věc schválila pomocí referenda. A byl to obrovský krok pro celý svět. Ne dlouho poté se objevily zprávy, že země jako Itálie, Německo nebo Austrálie se nechaly inspirovat. V Německu mají registrované partnerství od roku 2001 a hned několik dní po irském referendu se německá vláda shodla na tom, že párům v takovémto partnerství přizná více práv.
To znamená jediné: naděje. Naděje, že se všechno otáčí k lepšímu. Naděje, že jednoho dne budu moct jít po ulici, držet za ruku svou přítelkyni a nikdo na mě nebude divně koukat. Naděje, že mě třeba jednou nikdo nebude soudit podle toho, jakého pohlaví je moje životní láska.

Ale přesto, že Irsko (a s ním i celý svět) udělal tento velký krok vpřed, ještě je před námi dlouhá cesta. Rovnoprávnost manželství má pořád hodně daleko do rovnoprávnosti celé LGBT komunity. Dokonce i lidé v Irsku ještě zdaleka nemají vyhráno - učitel může přijít o práci, protože je gej; zločin z nenávisti není nijak upraven v legislativě; gejové nesmějí darovat krev...
A Vatikán přišel s tím, že výhra v irském referendu je 'defeat for humanity' (porážka pro lidstvo). Ale co jiného od církve čekat. To bude trvat ještě hodně dlouho, než církev přijme LGBT komunitu.

Ale dovolme si být alespoň chvílí optimisty. To, že Irsko řeklo ano, je velký úspěch. Za to má u mě velký palec nahoru, velké díky a velkou gratulaci.

// 388.

// 388. by lilymcenvy

Rozloučím se s Vámi anglickým citátem, který jsem dnes našla a který se mi hrozně líbí.

"Every morning, we get a chance to be different. A chance to change. A chance to be better.
Your past is your past. Get on with the future part."
#QuoteoftheDay

Žádné komentáře :

Okomentovat